Je známo, že už císař Karel IV. Uměl ocenit dobré víno a neponechával odvětví vinařství svému osudu, nýbrž se sám zasadil o skutečnost, že během své vlády rozšiřoval stávající drobné vinice založené jeho předchůdci. Jednalo se zejména o pražské lokality s příznačným názvem Vinohrady, a dále například Nusle a Vršovice, kde se o započaté otcovo dílo dále úspěšně staral jeho syn Václav IV. Vinicím se dařilo až do doby nástupu třicetileté války, kdy většina těchto viničních tratí musela ustoupit polím, jež sytila tehdejší zbídačené obyvatelstvo. Mnoho vinic se tedy ocitlo v propadlišti dějin, až na pár drobných výjimek, kterou jevinice Grébovka, která se nachází v klidné části Prahy dvě, v dnešních Havlíčkových sadech. Tento krásný a romantický kout dnešního anglického parku zvelebil v poslední třetině devatenáctého století pražský průmyslník Moritz Gröbe, jenž také pozvedl z prachu i zbytky prastaré vinice.